Jednou žila jedna Schaf
sama ve stodole.
Niemand ji však neměl rád,
kvůli černé Wolle
Beee beee beee beee
so ein Pech já mám.
Beee beee beee beee
sama zůstat mám.
Einmal přišel za ní Wolf
und nabídl ji řešení,
že jí černé Wolle zbaví,
ať má konec trápení.
Das Shaf celá zazářila
und begann herzhaft lachen
a pak vlka zeptala se,
wie will er es machen.
Wolf jen mlčky přines‘ Bütte,
rozpustil v ní Käse,
a pak té Schaf přikázal,
jen ať do ní vleze.
Ovečka se rozběhla
a do Bütte sprang,
všechno kolem ohodila
že i Wolf byl blank.
Z Bütte poté vylezla
ta nejkrásnější Schaf,
na sto honů voněla
und jeder byl z ní paf.
Käse vlnu obalil,
voněl schön a hřál,
a od té doby každý už
si s Schaf moc rád hrál.
Z vlka se stal Liebhaber
a všech ovcí hrdina,
kdo na něj však nebyl hrdý,
war doch seine rodina.
Vlkovi však war es egal,
byl teď šťastný, rád,
že může být aller Schafe
dobrý Kamerad.