přání je motýlem z propastí duše,
který nás pálí, jak šípy kuše
přání je oheň, co plamenem svým
spaluje touhy předlouhý stín
nedá se zachytit, nedá se spatřit,
nedá se zvětšit, jinému patřit
přání je rozumrváč, trhá nám srdce
čím větší máme ho, tím chceme více
přání je dotekem, dítětem hlavy
člověku mnohdy kazí však mravy
více je, nežli nejsladší úsměv
vytrvá-li se, zjeví se úspěch
štěstí pak stéká jak tekutý med
zalepí duši a obejme svět
zlatavě oslepí každičký vjem
křičí až do dáli: splň si mě, vem!
Na tenkou duši pak zaklepe svědomí
bolestí skučí, vzpouzí se vědomí,
že vše hned skončí, octne se v prázdnotě
z přání pak topí srdce se v samotě
Temné jsou následky některých přání…
vyjdou-li ze srdce, z očí,
či dlaní…