Už nevím kdy, ale kdysi,
kdy psi, kočky a i krysy,
všichni spolu svorně žili
z jedné misky spolu pili,
žil byl jeden malý muž,
který vlastnil velký nůž.
Krájel brambor, krájel zelí,
z čehož krmil celou zemi.
Až už všichni vzbouřili se,
masa, vajec chtěli více,
muž se zalek jejich hlasu
a poslal je všechny k ďasu.
Lid byl silný, nevzdával se,
tak muž srabsky utek, vzdal se
a nikoho nezeptal se.
Od té doby lid měl vše
masa, mléka nadevše.