Osud

Tmou, světlem,

nečasem, sluncem

i bouří,

proplouvá jsoucno mé

světem se plouží.

Každému vlastní jsem

špatný či dobrý,

dvě strany mince mám –

truchlivý – bodrý.

Ačkoliv zvete mě,

jméno mi dáváte,

však často jinak mi

ve zlobě spíláte.

Přijmout mě

jaký jsem

každý neumí,

nikdo snad na světě

mi nerozumí.

Těžký jsem k chápání,

těžší však k žití,

i tobě na cestu

světlo mé svítí.

Tak sleduj mě,

žij se mnou

tak, jako dosud,

darován Bohem ti

jsem já, tvůj osud.