Balónky

Ty chceš si hrát

andílku můj?

Balónek bereš,

však ten není tvůj.

Najít si musíš

 patřící tobě

balónek pestrý,

jenž ztratil si v zlobě.

A když ho najdeš

tak pak hledej dál,

všechny ty,

s nimiž sis

v životě hrál.

Najdi je všechny.

Utvoř z nich tvar

takový,

který by neznačil zmar.

Naopak naději,

lásku v tvé ruce…

Já už vím!

Vytvoř z nich veliké srdce!

To pak pusť z rukou

ať do světa letí,

ať z něho radost má

co nejvíc dětí.

Třeba ty balónky prasknou a nebudou,

přece jen srdce těch malých si dobudou.

A budou vědět,

že na světě snad,

je aspoň jeden,

kdo má je rád.

Andílka svého pak najde z nich každý,

co v jejich srdíčkách zůstane navždy.

A ty, jenž přebýváš v tom srdci mém,

radostí, pokojem naplňuj zem.

Srdce mé otevři, lásky vždy dbej,

z cizího neber! Ze svého dej!